Někdy jsou z různých důvodů některé jazyky stavěny do méněcenné pozice a rodiče se rozhodnou, že je nechtějí dále předávat svým dětem[a1]. Tento proces ale může v dlouhodobém měřítku ohrozit jazykovou rozmanitost na naší planetě.

(v různých jazycích): Ahoj.

Na světě se mluví více než 7 tisíci jazyky.

Nejrozšířenější je mandarínská čínština, hindština-urdština, angličtina, španělština a arabština.

Drtivá většina světových jazyků má ale jen velmi málo mluvčích!

Čínština: 902 milionů,

Hindština-urdština: 457 milionů,

Angličtina: 384 milionů,

Španělština: 366 milionů,

Arabština: 254 milionů,

Tagalština: 23 tisíc

Dyirbalština: 28 lidí

4 % světové populace mluví šedesáti procenty světových jazyků!

Mnoho jazyků čelí hrozbě vymizení. Podobně jako zvířata a rostliny, ani jazyk nezmizí náhle, ale postupně.

Množství kontextů, ve kterých se jazyky používají, se snižuje: například jazyk, který se dříve používal doma i ve škole, se nadále používá jen doma.

Také klesá počet mluvčích: časem se přestane jazyk vyučovat, což skončí tak, že děti mu možná budou rozumět, ale nebudou schopné v něm mluvit.

Nebo i z politických důvodů: během některých historických období, jako například za kolonialismu v Jižní Americe a Africe nebo při vzniku evropských států, se přestalo využívat mnoho jazyků, zatímco byla obyvatelům vnucována angličtina a španělština. Klallamština, jazyk amerických indiánů, je nyní považována za již vyhynulý jazyk.

Klallamská žena (klallamsky): svět

Klallamský muž (klallamsky): měsíc

Klallamská žena (anglicky): svět

Klallamský muž (anglicky): měsíc

Všechny jazyky jsou hodnotnými nástroji pro komunikaci a porozumění kultuře lidí, kteří těmito jazyky mluví. Aga, který mluví grónsky a žije na Severním Pólu, zná ve svém jazyce spoustu slovíček, která označují sníh. Například „qanipalaat“ znamená, že padá jemný sníh, a „apusiniq“ se používá pro sněhovou závěj. Ve většině ostatních jazyků existuje pro sníh jen jedno slovo.

Aga (grónsky): Jemný sníh

Aga (grónsky): sněhová závěj

Jak můžeme zachovat a zachránit všechny jazyky světa stejně jako chráníme rostliny, ekosystémy a zvířecí druhy?

Především tím, že budeme mluvit a předávat všechny jazyky a dialekty, které známe, svým dětem a vnoučatům.

Michaelova matka (tagalsky): Jak bylo ve škole?

Michael (tagalsky): Ve škole bylo fajn.

Michaelův učitel (italsky): Děkuji

Michaelův otec (tagalsky): Ahoj!

Za druhé bychom měli mluvit všemi jazyky, které známe, a používat je, když je na to vhodné místo, chvíle či situace.

Dítě, které se narodilo dvěma jednojazyčným rodičům, se také může naučit další jazyky. Čím více jazyků se naučí, tím bohatší mohou být jeho životní zkušenosti: více slov znamená více lidí, s nimiž si může povídat a jimž může naslouchat.

Paul: „Můžu si povídat s kamarádem z Indie!“

Marie: „Rozumím arabštině“

Andreas: „Učím se čínsky“

Bylo by skvělé, kdyby uměl Michael mluvit dobře tagalsky, italsky a třeba i anglicky! Tak může i on přispívat k zachování svých jazyků a pomáhat jazykové rozmanitosti ve světě!

Michael: Mluvím tagalsky, anglicky a italsky.